A je tu 60. kapitola. Šedesát je dobré číslo, že? Doufám že ano. Protože je to číslo poslední kapitoly. Cesta se končí. Má cesta spisovatelské prvotiny i našich hrdinů.
Chtěla bych vám na tomto místě poděkovat, všem komentujícím i pouhým anonymním čtenářům, kteří jste mne svou pozorností motivovali k práci. Bez mála dva roky a šedesát kapitol, které by nikdy nevznikly nebýt vás. Tedy děkuji. Jste báječní.
Doufám, že vás povídka dokázala pobavit a alespoň trochu zaujmout. A jelikož a protože se v dohledné době nechystám odejít ani do důchodu ani do věčných lovišť tedy pokud do toho mám co mluvit, do konce se nechystám ani rozbít computer, nabízím možnost pokračování.
Záleží opět na vás a vašich komentářích.
Ještě jednou děkuji a těším se zase někdy nashledanou.
,,Divím se, že si nedáte pokoj.“ lamentovala Hermiona natírající hojivou mastí apartně vypadající monokl na aristokratické do té doby bezchybné tváři.
,,Au, dávej pozor.“ syknul Draco.
,,Měl si štěstí, že ti to nevyrazilo oko.“ přidal se k ní Harry.
,,Bych se ti s jedním nelíbil?“ pokusil se ušklíbnout blonďák. Nebelvír jen naštvaně zabručel.
Hermiona se otočila k druhé dvojici. ,,A Vám se divím, že ho v tom podporujete, agente Muldere.“ oslovila muže. Ten jen s lehkým úsměvem pokrčil rameny. ,,Je to obchod.“ pronesl jakoby omluvně.
,,Moje řeč, už by si také mohl mít rozum.“ připojila se k dívce zrzavá agentka pro změnu stejnou mastí ošetřující popálenou ruku svého kolegy.
,,Snad se tak moc nestalo.“ snažil se uklidnit rozlícené ošetřovatelky Mulder. ,,Přesně, přežili jsme to, ne?“ přidal se Draco.
,,Pro tentokrát.“ zavrčela Hermiona. ,,Ty si asi neuvědomuješ, jak nebezpečné střelné zbraně mohou být?!“ nehodlala se vzdát proslovu.
,,Ne, ale předpokládám, že i to máš nastudované tak mi to řekneš.“ ušklíbnul se Draco. Mast již začínala zabírat tak mu to tentokrát vyšlo lépe.
,,Á, ty jsi beznadějný případ.“ zaúpěla dívka hotova s ošetřováním se raději odebrala, za Harrym, kterého dohadování přestalo bavit a raději se šel převléci.
Alespoň si to myslela. Když vešla do ložnice, naskytnul se jí pohled na spoušť rozhazeného oblečení, rozbytých skleniček a mezi tím její dlouholetý přítel sedící nešťastně se svěšenými rameny. ,,Co se stalo?“ neubránila se otázce. ,,Nic, jen jsem chtěl uklidit.“ zamumlal Harry. ,,Ale nějak ti to nevyšlo, co?“ ušklíbla se dívka a vše jedním mávnutím uvedla do původního stavu. ,,Nechceš mi něco říct?“ jemně pohladila chlapce po rameni. Harry se na ní nepodíval. ,,Co třeba?! Třeba to jak moc mě štve jak je Draco nezodpovědný? Dneska mu vyletěla pistole do obličeje, div že se nezmrzačil, ale pánovi je to jedno! Nebo to jak mi nechce nic říct a jen si ze všeho dělá srandu?!“ vybuchnul nebelvír. Hermiona snad po prvé v životě nevěděla co říct. ,,Není dobré to v sobě dusit. Možná by si mu to měl takhle říct.“ prohlásila na konec. ,,Říct komu co?“ otázal se s úsměvem Draco stojící ve dveřích. Oba na něj polekaně pohlédli. ,,No jám myslím, že vás nechám si promluvit.“ rozloučila se chvatně Mia, které dusná atmosféra nedělala dobře. Ješte povzbudivě stiskla Harryho rameno a odešla do obýváku, kde atmosféra nebyla o nic lepší.
,,Nechápu, jak se můžeš pouštět do neprověřených a nebezpečných věcí. Nevím jak to tady ti lidé dělají, ale rozhodně je to pěkně nebezpečné.“ rozčilovala se právě agentka. ,,Ty nevidíš jak je to fascinující. Víš jak to byl úžasný pocit cítit tu sílu v rukou?“ hájil se zasněně Mulder. ,,Nevím co je to za sílu, ale vím, že tě to málem celého popálilo!“ zvýšila hlas zrzka. ,,Co je malý ohníček o proti tomu před jak báječnou věcí tu stojíme? Víš jaká je to obrovská síla? Těch možností… Copak si nikdy jako malá holčička nesnila o tajemných říších?“ uzavřel Mulder svůj nadšený projev řečnickou otázkou. Neodpověděla. ,,A my jsme nyní v jedné z nich. Co pak tě to neláká ani trochu?“ dodal. Scullyová ne něj unaveně pohlédla. ,,Tohle není žádná záhadná říše. Je to jen banda dětí manipulující s jakousi mocí. Všechno se dá vědecky vysvětlit. Možná působení záření… možná zvěčený spánkový lalok…. psychóza…“ vrhala dohady spíše pro sebe. Její vědecká mysl se ještě po všech demonstrcích magie odmítala smířit s myšlenkou, že něco takového vůbec existuje. ,,Jediné co chci je dostat se odsud a mít možnost to důkladněji prozkoumat.“ uzavřela debatu.
Hermiona celý rozhovor vyslechla přikrčená ve stínu. ,Hodlá nás zkoumat.´byla zásadní myšlenka při které ji vyschlo v hrdle. Dík svému původu si živě představila jak leží rozpitvaná v nějaké laboratoři. Potlačila paniku. ,Začni myslet.´nabádala se. Potlačila chuť se otočit na patě a o všem informovat kluky. ,Ti teď mají svých starostí dost.´pomyslela si.
Celkem přesné. Harry se rozpomenul na to, že je z koleje proslavené odvahou. Chodit kolem horké dýňové šťávy se mu ani trochu nepodobalo. Na ráz vysypal na svého přítele všechno. Draco to celou dobu poslouchal v klidu. To co teď potřeboval jako poslední byl jeho partner emocemi nabitý. ,,Asi pro tebe nejsem dost důležitý.“ uzavřel monolog nebelvír.
Draco si roztržitě pročísnul rukou vlasy. Ani trochu si nebyl jistý jak si má v takové situci počínat. Učili ho jak efektivně mučit, jak manipulovat s lidmi, jak dosáhnot svých cílů. ,Ale, doprdele proč mi nikdo neřekl, jak vyznávat lásku?!´rozčiloval se v duchu. Sám sobě se ušklíbnul. Měl štěstí, že Harry celou dobu zkoumal dlažbu a tak si jej nevšimnul.
Na konec se rozhodnul to vyřešit po svém. ,,Máš pravdu, vůbec pro mě nejsi důležitý.“ prohlásil. Harry jej probodnul pohledem nejprve vražedným, který se záhy změnil na bolestný. Draco věděl, že získal jeho pozornost a rozhodnul se tedy pokračovat. ,,…Nejsi důležitý a pro to trpím tvé nemožné kamarády, ve svém bytě snáším páreček mudlů a vůbec se nesnažím zničit Voldyho. “ pronesl klidně očekávajíc reakci. Nedočkal se. Harry na něj zíral pohledem nyní již zcela bez emocí. Draco se zhluboka nadechl. ,,No tak uvažuj. Tohle všechno… proč myslíš, že to dělám?“ opět nic. Dracovi došla trpělivost. ,,Pro nás ty idiote! Chci začít s čistým štítem, bez problémů.“ Harry se vzpamatoval. ,,Nebo chceš mít svůj klidný život?“ opáčil jedovatě.
Draco vyprsknul zpět obsah skleničky s pitím, kterou po celou dobu jejich rozhovoru převaloval v prstech a před chvílí se odhodlal napít. ,,S tebou.“ vychrlil rychle sotva srozumitelně. Nebelvír si to přebral po svém. ,,Jasně se mnou nikdy nebudeš mít klid.“ zamumlal poraženecky. Náhle jej osvítilo poznání. S nevyřčenou otázkou či pochopil správně pohlédl na blonďáka. ,,Samozřejmně.“ přisvědčil onen ihned. Tohle mu vážně nešlo. Odložil skleničku a uchopil nebelvírovu tvář. ,,Pitomče, po tom všem si neumím svůj život bez tebe představit.“ prohlásil nečekajíc na další slova Harryho vášnivě políbil.
Hermiona se za tím horlivě snažila přesvědčit agenty ze jména jistou nedůvěřivou agentku k tomu, že chtít získat exponáty kouzelnické populace na pokusy není příliš dobrý nápad. Prosila i logicky argumentovala. Začala propadat zoufalství, když agentka ji neoblomně přesvědčovla, že se jedná o poruchu a že ji pomohou.
,,Magie, není porucha.“ ohradil se Harry vcházející do místnosti se spokojeným výrazem. Než se stačila rozeběhnout hádka zarazil všechny Draco, který vešel zároveň s Harrym a měl právě tak dost času se rozhodnout, že už je třeba vše ukončit. Pro sebe. Pro Harryho. Tiše doufal, že se mu podařilo alespoň jednoho z agentů získat na svou stranu během jejich pobytu.
,,Máte pravdu v tom, že magie může být nebezpečná.“ pronesl vážně nezpouštěje pohled ze Scullyové. ,,Ale nebezpečí nepřichází z naší strany. My jsme celkem přátelští a pro váš svět neškodní….“ sám sobě se divil kde se v něm berou slova. Draco Malfoy přesvědčuje mudly o neškodnosti kouzelníků. ,,Ale mezi námi jeden jedinec a ten tak zcela neškodný není. Vlastně to není tak úplně člověk.“ dodal nyní nezpouštíc oči z Muldera. Zabralo to. Všimnul si živého zájmu.
Nebelvíři mlčky přihlíželi konzertu úskoků a manipulace. Harry nevěřil, že jeho přítel se hodlá vážně zbavit jejich nepřítele takovým způsobem.
,,… Má za sebou celou sektu podobně nebezpečných následovníků hodlajících ovládnout svět.“ podepřel blonďákova slova.
,,Tak co myslíte, bylo by pro vás zajímavé zajmout někoho takového, nebo raději budete zkoumat malé neškodné děti?“ otázal se Draco.
,,Vy tvrdíte, že ten dotyčný není člověk?“ otázal se Mulder na jedinou věc která jej zajímala.
,,Zajisté v něm moc lidského není.“ přisadila si Hermiona.
,,Dostanete pro co jste přišli, ale nikdo se nedozví nic o nás.“ zopakoval opět Draco svou podmínku, kterou vyřknul již první večer.
,,A vy nám budete důvěřovat, že se nevrátíme a nesebereme i vás?“ přihmouřila oči podezřívavě agentka.
,,Uzavřeme spolu neporušitelnou přísahu.“ oznámil klidně Draco. ,,Můžu s tebou na okamžik mluvit?“ naklonila se k němu Hermiona. Draco kývnul. ,,Omluvte nás.“ usmál se na agenty a společně zmizeli v ložnici. ,,Jsou to mudlové, neporušitelný slib na ně nebude účinkovat.“ namítla s obavou v hlase. Draco se vítězně zašklebil. ,,Grangerová, to víš ty, vím to i já a oni nemají možnost to zjistit.“ prohlásil se zmijozelskou jistotou. Mezi tím Harry agentům vysvětloval podmínky složení slibu. ,,A víte dobře, že určité nástroje na jeho dodržení máme.“ dokončil za něj Draco.
Agenti si vzali čas na rozmyšlenou což se báječně hodilo Dracovi. Mezi tím vymýšleli spolu s Hermionou a Harrym verzi „Neporušitelné přísahy pro mudly“. Hermiona ji měla ztvrdit pro to bylo na ní vymyslet efektní kouzlo.
Agenti po delší výměně názorů souhlasili, Scullyové se ani za mákl nelíbilo, že se má vystavit dobrovolně účinkům jakéhosi pochybného kouzla, ale Mulder ji přesvědčil s tím, že se nemá stejně čeho bát, když jsou to podle ní jen výmysly.
Chlapci se připravili na ceremoniál ve svátečních hábitech, aby celé situaci dodali na vážnosti. Draco se postavil o proti Scullyové a Harry svou ruku spojil s Mulderovou. Hermiona obřadně pronášela slova při kterých magie jiskřila ve vzduchu a stávala se přímo hmatatelnou. Po dokončení litanie ucítili agenti mravenčení šiřící se od rukou do celého těla. Zahřmělo a zablesklo se. ,,Tak myslím, že teď si můžeme promluvit o našem plánu.“ usmál se Draco, když se vše vrátilo do normálu.
Bylo jasné, že tři tedy jak Draco doufal čtyři, kouzelníci a dva byť ozbrojení mudlovští agenti se nemohou postavit kumpanyji smrtijedů byť podle posledních informací rozložené na atomy. Z toho důvodu měl Harry za úkol svolat původní BA nebo alespoň sehnat co nejvíc dobrovolníků bylo možné. Draco za tím získával posledního nejdůležitějšího člena plánu.
Všechno by bylo mnohem jednoduší, kdyby bylo možné přivolat mudlovské bezpečnostní složky jak navrhovali agenti, ale to po delší úvaze kouzelniká mládež zamítla. Nedalo se počítat ani s Bystrozory neboť nedoufali, že by se jim povedlo je přimět ke spolupráci. Draco ani nechtěl aby se o celé akci dozvěděl ředitel. Prostě jen parta odvážných dětí. Tak jak to měl Harry rád. Jen lidé na které se může spolehnout.
Akce byla naplánována na Neděli dopoledne. To podle Severusových slov bylo sídlo Temného pána jen minimálně chráněné neboť i národ kouzelnický speciálně staré rodiny ctili nedělní obědy co by společenskou tradici a příležitost být s rodinami.
Sešli se v nevalném počtu v Neděli ráno v Přeražené hůlce. Harry byl skoro dojatý, když viděl přátele, kteří opět stáli při jeho boku. Byla zde Weasleyovská skvadra, Neville s Lenkou, Creeve… Jen Cho Changová se odmítla zůčastnit a nechala se slyšet, že za to, že ji vyměnil za zmijozeláka ať si klidně Harry shoří v pekle. Studenti trochu znejistěli když do lokálu napochodoval i Severus. Ron chtěl říci nějakou urážku, ale zarazila jej Hermiona vražedným pohledem. Harry měl proslov na téma jak si váží jejich pomoci zatím co Draco poděkoval po svém a všem koupil rundu nejlepší whisky na kuráž. Agenti jen mlčky nechápavě hleděli na děti školou povinné s výrazi ve tvářích odhodlanými k boji. Kdyby věděli k čemu se vlastně schyluje dost možná by nebyli tak klidní.
Podle Severusových instrukcí se začali postupně přemísťovat. Lektvarista s Hermionou na víc ještě se stopaři v podobě agentů.
Na konec v uličce za lokálem zůstal jen Draco s Harrym.
,,Draco, já…“ Harry se snažil najít správná slova. Před ostatními byl jako pravý vůdce silný a klidný nic méně nyní měl před sebou dost možná poslední minuty se svou láskou. ,,Řekneš mi to po tom.“ nenechal jej domluvit Draco. Místo toho jej objal a políbil tím nejněžnějším polibkem jakého byl zchopen. Něžného a přeci plného vášně. Hovořícího za tisíc slov. Harry se od něj omráčeně odtáhnul. Již nebylo třeba slov. ,,Hodně štěstí.“ usmál se Draco a vtisknul mu do ruky malou plastovou krabičku. ,,Víš, že to se zbraněmi neumím.“ bránil se Harry, když si předmět prohlédl pozorněji. ,,To není tak docela zbraň.“ oznámil Draco.
Severus si kouzlem očistil pozvracenou polobotku jako následek Mulderova prvního asistovaného přemístění. Scullyová sice zelená nic méně statečně s nevolností bojující se svého kolegu snažila podpírat. V tichosti pod maskovacím kouzlem se vplížili do sídla Temného pána. Nenechali se rozhodit květinovými vzory na stěnách- následkem Voldemortova duševního stavu. Mladí kouzelníci sesílali omračovací kledby na každého kdo jim přišel do cesty. Přesně jak Severus předpokládal v sídle nebyla ani polovina věrných. Zůstal jen nejužší kruh. Bez věčích obtíží se probojovali do hlavního sálu.
Severus ze sebe odstranil maskovací kouzlo. Přemýšlel kam dal racionální úsudek, když se rozhodl pustit do boje s partou adolescentů. Nic méně ať tak či tak jeho práce zde dnes končila. Zrovna tak jako povinnost chránit Harryho. Když za ním před pár dny přišel Draco s jejich plánem bylo mu jasné, že se obejdou i bez něho a dával přednost tomu mít možnost přeci jen je chránit. Hermiona by mu to stejně neodpustila. Věnoval možná poslední pohled dívce po svém boku. ,,Sseverusssi, to se dělá chodit bez ohlášení?“ přivítal jej sykot jeho bývalého zaměstnavatele. ,,Víššš ty jeden, trochu se na tebe zlobím, ta kytička co jsi mi posledně přinesssl nebyla moc hodná…“ syčel dále Voldemort. Mulder se Scullyovou se prodrali mezi mladými kouzelníky, kteří je chránili. Toho magora museli vidět na vlastní oči. ,,Pravej Emzák!“ vydechnul užasle Mulder. K jeho smůle celkem hlasitě a tak nebylo divu, že lord Voldemort obrátil svůj rudý pohled jejich směrem. ,,Zase nějaký dáreček?“ otázal se radostně. ,,Dáreček bude z tebe.“ předstoupil před vraha svých nejdražších Harry, který se odmaskoval zrovna jako zbytek týmu. ,,Oh, jak milé překvapení na štěstí jsem na vás čekal.“ skoro dětsky se zaradoval Voldemort. Po jeho slovech skupinku obstoupilo asi třicet smrtijedů. V některých poznali i ty které již omráčili při příchodu. ,,Snad mi odpustíte to malé divadlo, ale nemohl jsem odolat, když se mi doneslo, že budu mít hosty.“ odpověděl na nevyřčenou otázku. ,,Do Přeražený hůlky by si měli pozvat deratizaci.“ ušklíbnul se Draco při pohledu na Pettigrewa, mu bylo jasné jak se informace dostala ven.
,,A mladý Malfoy, konečně se setkáváme osobně.“ lehce se uklonil Voldemort. ,,Váš otec bude mít zajisté radost.“ mile se usmál. ,,On ještě žije?“ ušklíbnul se Draco. Rozhodně se neposadí na zadek z hadího ksichtu a drahého předka. Máli to být jeho poslední hodinka ať stojí za to.
,,Ovšem, že žiju ty zmetku. Ale ty brzy nebudeš!“ vykřiknul od někud Lucius Malfoy. Draco se podíval tím směrem. ,,Pěkný sestřih, otče.“ neopomenul okomentovat Luciusovu holou lebku. Exblonďák napřáhnul hůlku k poslednímu kouzlu. ,,Expelliarmus!“ vyrazil mu ji Severus. Jako na povel se rozpoutala magická přestřelka mezi smrtijedy a studenty. Zapojili se do konce Mulder se Scullyovou, kteří několika výstřeli zneškodnili dva smrtijedy ti ostatní když si všimli, že ve hře jsou i jiné podivné zbraně před sebe vykouzlili štít od kterého se další kulky odrážely. Severus se vydal krýt záda Grangerové a Draca zanechal jeho osobní pomstě, doufajíc že se rozhodne správně.
,,Prokletá noc kdy z mého sémě vzešel tento bastard!“ lamentoval Lucius mající již opět svou hůlku. ,,Snad jsi nebral hodiny dramatu, otče?“ otázal se posměšně Draco odvracející kledbu. Lucius jeho poznámku ignoroval. ,,Ale vše se dá napravit“ konstatoval vysílajíc další smrtelnou kledbu. Draco se jí jen tak tak vyhnul. Pod náporem dalšího kouzla odletěl na příč sálem. Hůlka mu vypadla z rukou. Lucius k němu došel pomalou chůzí lovce chystajícího se ukončit život své kořisti.
,,Crucio!“ zašeptal hlasem zdrsnělým zlobou. Draco by přísahal, že mu v křeči prasklo několik obratlů. Nevydal však ani hlásku. Rozhodnutý alespoň jednou v životě tomu sadistickému monstru čelit jako pravý muž. Lucius si vychutával pocit moci ačkoliv Dracovo mlčení mu kazilo požitek. ,,Snad si někde po cestě nezískal odvahu, ty ubožáku?“ otázal se posměšně přerušíc kouzlo, aby mohl ležícího chlapce nakopnout do žeber. Sehnul se k němu propalujíc jej nenávistným pohledem. ,,Uvidíme jak budeš statečný až náš pán rozpáře tu tvou děvku.“ procedil. Draco mu v odpověď plivnul krev nahromaděnou v ústech do obličeje. Lucius si znechuceně otřel tvář. Další kopanec. Draco se ztočil do klubíčka ve snaze ochránit už tak poničené vnitřní orgány. Pohledem se snažil v místnosti vyhledat Harryho. Chtěl vědět, musel vědět, že jeho přítel bude v pořádku. Místo Harryho však uviděl něco jiného. Ignorující nepřestávající dávku kopanců se soustředil na Muldera. Jejich pohledy se spojily. ,,Draco chytej!“ zvolal agent jednou rukou srážíc k zemi útočícího smrtijeda. Dracova noha se vymrštila a nakopnul svého otce s nezvyklou silou do kolene. Lucius zavrávoral, to poskytlo Dracovi dostatečný čas zvednout se ze země a zmocnit se zbraně, kterou mu Mulder poslal. Odjistil ji a namířil přímo na Luciuse. Ten se jen opovržlivě ušklíbnul. ,,Na to nemáš dost kuráže, ty chudáku.“ prohlásil hledíc Dracovi do očí. Mladík mu nenávistný pohled opětoval. ,,No tak, dělej. Dokaž, že si mne hoden. Jednou ve svém nicotném životě dokaž, že jsi Malfoy.“ provokoval jej Lucius. Draco se připravil k výstřelu. ,,Za to mi nestojíš.“ prohlásil náhle s klidem. Než stačil Lucius zareagovat Draco protočil zbraň v ruce a vší silou pažbou udeřil svého otce do hlavy. Lebka čistokrevného kouzelníka nevydržela a Lucius Malfoy se sesunul v mdlobách k zemi. Draco rychle zkontroloval bojiště. Jeho spolužáci se statečně bránili a vypadalo to, že by mohli sdnad i zvítězit. U prostřed vší vřavy stála osoba, která jej zajímala nejvíce. Harry s Voldemortem kolem sebe kroužili vzájemně hodnotíc protivníkovi síli. Dost možná byl Lord Voldemort šílenec momentálně postrádající i zbytky rozumu. Stále ještě však byl nejmocnějším černokněžníkem na planetě. A to že byl ještě na víc stále nesmrtelný Harrymu situaci nijak neulehčovalo. ,,Je na čassse, mladý Pottere. Měl jsi možnost ssse ke mě připojit, ty jsi však ssstále tak tvrdohlaví…“ nesouhlasně zasyčel tváříc se skoro nešťastně. ,,Řekni mi proč sse stále zassstáváš mudlů, vždyť i tobě tolik ublížili. Připoj ssse ke mě a ssspolu jim budeme vládnout.“ lákal jej medovým hlasem. ,,Ani náhodou.“ ušklíbnu se Harry. ,,Jak myssslíš.“ Jedno neverbální kouzlo a Harry se ocitnul neozbrojený proti nejmocnějšímu černokněžníkovi. V několika okamžicích zalitoval, že více netrénoval. Život mu příslovečně přeběhnul před očima. Nebyl to zábavný pohled. Upřímě řečeno až na poslední rok ztrávený s Dracem, jeho život za moc nestál. Nebylo by tak úplně čeho litovat. ,Draco´ jeho poslední myšlenka se upnula na blonďatého boha. Litoval, že už spolu neprožijí další noc o společných prázdninách nemluvě. Zklamal ho. Zklamal je všechny. Své přátele nechá na pospas zrůdě. Zklamal své rodiče i Siriuse, kteří se za něj obětovali. Ale nejvíce Draca. ,Draco´opět se vrátil k jejich poslednímu polibku. Náhle jej něco napadlo. Nenápadně sáhnul do kapsy bundy. Bylo to tam. ,,Víš proč se tolik zastávám mudlů?“ hrál nyní o čas. ,,Jsou skvělí, mají spoustu úžasných vynálezů.“ nepřestával mluvit. Věděl, že dokud bude mluvit Voldemort ho nezabije. ,,To všššechno dokáže magie překonat.“ oponoval mu černokněžník. ,,Jsou podřadní, bezcení… slabí… jmenuj mi jedinou užitečnou věc… “ vyzval jej Voldemort. ,,Třeba taser.“ ušklíbnul se Harry. ,,Co to je za nesmysssl?“ otázal se Temný pán. Harry proti němu namířil specialně upravenou plastovou věc, kterou dostal od Draca. Sladce se usmál. ,,Napadá mě další skvělý mudlovský vynález…“ ,,Jako tahle hloupá hračka?“ otázal se opovržlivě Voldemort. ,,Ne lepší. Elektřina.“ s posledním slovem zmáčknul spoušť paralyzéru modlíc se ke všem bohům, že udělal přesně jak mu to Draco vysvětlil. Udělal. O proti hrudi černokněžníka vyletěl z krabičky pár bodců, které se zabodly přímo do masa. Následoval salva proudu. Ochromený Lord Voldemort se sesunul k zemi. ,,Jo Tome, elektřina to je prevít.“ zubil se Harry zpouštějíc nové a nové dávky proudu do těla zmítajícího se u jeho nohou. ,,Za mé rodiče, za Siriuse…“ recitoval nepřestávajíc mačkat zpoušť. Nejspíš by nebohého Tomika dočista usmažil kdyby se vedle něj neobjevil Draco. Kulhající, svírající si naražená žebra však i přes to vyzařující impozantnost. ,,Nech ho být, už patří agentům.“ jemně vzal Harrymu z rukou paralyzér. ,,Ale on…“ zuřil Harry. Draco mu setřel něžně slzu razící si cestu po tváři. ,,My přece nejsme vrazi.“ prohlásil a volnou rukou si přitisknul nebelvíra do náruče sevřel čelist, aby nezasténal bolestí když k jeho rozdrceným žebrům narazilo druhé tělo.
Severus, který právě vyrovnal letité účty se zrádným exzáškodníkem potěšeně pozoroval celou scénu. Udělal dobře, když se rozhodnul přijmout Draca pod svou ochranu. Stal se z něj čestný mladý muž vyznávající správné hodnoty. Tolik podobný tomu jakým si přál kdysi být on sám. Náhle se zamračil. K objímající se dvojici se řítila rozzuřená Bellatrix. ,,Co jste udělali mému Pánovi?“ ječela nepříčetně. ,,Za to zaplatíte!!“
Draco na ni znuděně pohlédl. ,,Víš co tetičko? Di do prdele.“ s posledním slovem namířil Harryho taser, který stále ještě držel v ruce a smrtijedka obdržela stejnou medicínu jako její Pán. ,,Stejně jsem jí nikdy neměl rád.“ ušklíbnul se na překvapeného Harryho.
Bylo dobojováno. Zbilí smrtijedi, kteří byli zchopní pohybu se vypařili. ,,Možná, že to bude práce pro Bystrozory.“ prohlásila Hermiona, která se připojila ke svým přátelům. ,,Slečno Grangerová, bojovala jste úžasně.“ složil ji předevšemi poklonu Severus a aby toho nebylo málo přitáhnul si dívku k vášnivému polibku. Pra nic si nedělal z uznalého hvízdání dvojčat Weasleyových ani nesouhlasného mručení jejich mladšího bratra. Všechno už bylo jedno a v konečném výsledku jaksi nepodstatné.
,,Zvu vás všechny na panáka.“ zakřičel Draco. Tedy zakřičel by nerozkašlat se a nevyplivnout chuchvalec krve. ,,Tak na to si počkáš, lásko. Teď tak na panáka kostirostu.“ napomenul jej Harry. ,,Ó ne.“ zaúpěl blonďák. ,,Jakou má cenu zachránit svět, když se po tom člověk ani nemůže ožrat.“ pronesl teatrálně. Možná by mu to bylo i uvěřeno kdyby se z vypětím všech sil neopíral o svého partnera.
Když se o dva dny později probudil na marodce zažil zvláštní pocit dejavu. Byl najednou tam kde to všechno začalo. Nebýt tehdy Harryho, který jej sem dopravil kdo ví jakým směrem by se jeho cesta ubírala. Ze zamyělení ho vyrušil již tak důvěrně známý hlas. ,,Už bylo na čase, Šípková růženko.“ přivítal jej s úsměvem nebelvír. Draco se mile usmál v zápětí však úsměv zaměnil za obvyklý křivý škleb. To když slyšel další hlas. ,,Chyběl jsi nám na oslavné párty.“ šťouchnul jej do ramene Ron Weasley. ,Bude to ještě dlouhá cesta naučit se žít s nebelvíry, ale co bych pro Harryho neudělal.´pomyslel si. ,,Doufám, že jste mi nevychlastali všechnu skotskou.“ ušklíbnul se na zrzka.
,,Au, dávej pozor.“ syknul Draco.
,,Měl si štěstí, že ti to nevyrazilo oko.“ přidal se k ní Harry.
,,Bych se ti s jedním nelíbil?“ pokusil se ušklíbnout blonďák. Nebelvír jen naštvaně zabručel.
Hermiona se otočila k druhé dvojici. ,,A Vám se divím, že ho v tom podporujete, agente Muldere.“ oslovila muže. Ten jen s lehkým úsměvem pokrčil rameny. ,,Je to obchod.“ pronesl jakoby omluvně.
,,Moje řeč, už by si také mohl mít rozum.“ připojila se k dívce zrzavá agentka pro změnu stejnou mastí ošetřující popálenou ruku svého kolegy.
,,Snad se tak moc nestalo.“ snažil se uklidnit rozlícené ošetřovatelky Mulder. ,,Přesně, přežili jsme to, ne?“ přidal se Draco.
,,Pro tentokrát.“ zavrčela Hermiona. ,,Ty si asi neuvědomuješ, jak nebezpečné střelné zbraně mohou být?!“ nehodlala se vzdát proslovu.
,,Ne, ale předpokládám, že i to máš nastudované tak mi to řekneš.“ ušklíbnul se Draco. Mast již začínala zabírat tak mu to tentokrát vyšlo lépe.
,,Á, ty jsi beznadějný případ.“ zaúpěla dívka hotova s ošetřováním se raději odebrala, za Harrym, kterého dohadování přestalo bavit a raději se šel převléci.
Alespoň si to myslela. Když vešla do ložnice, naskytnul se jí pohled na spoušť rozhazeného oblečení, rozbytých skleniček a mezi tím její dlouholetý přítel sedící nešťastně se svěšenými rameny. ,,Co se stalo?“ neubránila se otázce. ,,Nic, jen jsem chtěl uklidit.“ zamumlal Harry. ,,Ale nějak ti to nevyšlo, co?“ ušklíbla se dívka a vše jedním mávnutím uvedla do původního stavu. ,,Nechceš mi něco říct?“ jemně pohladila chlapce po rameni. Harry se na ní nepodíval. ,,Co třeba?! Třeba to jak moc mě štve jak je Draco nezodpovědný? Dneska mu vyletěla pistole do obličeje, div že se nezmrzačil, ale pánovi je to jedno! Nebo to jak mi nechce nic říct a jen si ze všeho dělá srandu?!“ vybuchnul nebelvír. Hermiona snad po prvé v životě nevěděla co říct. ,,Není dobré to v sobě dusit. Možná by si mu to měl takhle říct.“ prohlásila na konec. ,,Říct komu co?“ otázal se s úsměvem Draco stojící ve dveřích. Oba na něj polekaně pohlédli. ,,No jám myslím, že vás nechám si promluvit.“ rozloučila se chvatně Mia, které dusná atmosféra nedělala dobře. Ješte povzbudivě stiskla Harryho rameno a odešla do obýváku, kde atmosféra nebyla o nic lepší.
,,Nechápu, jak se můžeš pouštět do neprověřených a nebezpečných věcí. Nevím jak to tady ti lidé dělají, ale rozhodně je to pěkně nebezpečné.“ rozčilovala se právě agentka. ,,Ty nevidíš jak je to fascinující. Víš jak to byl úžasný pocit cítit tu sílu v rukou?“ hájil se zasněně Mulder. ,,Nevím co je to za sílu, ale vím, že tě to málem celého popálilo!“ zvýšila hlas zrzka. ,,Co je malý ohníček o proti tomu před jak báječnou věcí tu stojíme? Víš jaká je to obrovská síla? Těch možností… Copak si nikdy jako malá holčička nesnila o tajemných říších?“ uzavřel Mulder svůj nadšený projev řečnickou otázkou. Neodpověděla. ,,A my jsme nyní v jedné z nich. Co pak tě to neláká ani trochu?“ dodal. Scullyová ne něj unaveně pohlédla. ,,Tohle není žádná záhadná říše. Je to jen banda dětí manipulující s jakousi mocí. Všechno se dá vědecky vysvětlit. Možná působení záření… možná zvěčený spánkový lalok…. psychóza…“ vrhala dohady spíše pro sebe. Její vědecká mysl se ještě po všech demonstrcích magie odmítala smířit s myšlenkou, že něco takového vůbec existuje. ,,Jediné co chci je dostat se odsud a mít možnost to důkladněji prozkoumat.“ uzavřela debatu.
Hermiona celý rozhovor vyslechla přikrčená ve stínu. ,Hodlá nás zkoumat.´byla zásadní myšlenka při které ji vyschlo v hrdle. Dík svému původu si živě představila jak leží rozpitvaná v nějaké laboratoři. Potlačila paniku. ,Začni myslet.´nabádala se. Potlačila chuť se otočit na patě a o všem informovat kluky. ,Ti teď mají svých starostí dost.´pomyslela si.
Celkem přesné. Harry se rozpomenul na to, že je z koleje proslavené odvahou. Chodit kolem horké dýňové šťávy se mu ani trochu nepodobalo. Na ráz vysypal na svého přítele všechno. Draco to celou dobu poslouchal v klidu. To co teď potřeboval jako poslední byl jeho partner emocemi nabitý. ,,Asi pro tebe nejsem dost důležitý.“ uzavřel monolog nebelvír.
Draco si roztržitě pročísnul rukou vlasy. Ani trochu si nebyl jistý jak si má v takové situci počínat. Učili ho jak efektivně mučit, jak manipulovat s lidmi, jak dosáhnot svých cílů. ,Ale, doprdele proč mi nikdo neřekl, jak vyznávat lásku?!´rozčiloval se v duchu. Sám sobě se ušklíbnul. Měl štěstí, že Harry celou dobu zkoumal dlažbu a tak si jej nevšimnul.
Na konec se rozhodnul to vyřešit po svém. ,,Máš pravdu, vůbec pro mě nejsi důležitý.“ prohlásil. Harry jej probodnul pohledem nejprve vražedným, který se záhy změnil na bolestný. Draco věděl, že získal jeho pozornost a rozhodnul se tedy pokračovat. ,,…Nejsi důležitý a pro to trpím tvé nemožné kamarády, ve svém bytě snáším páreček mudlů a vůbec se nesnažím zničit Voldyho. “ pronesl klidně očekávajíc reakci. Nedočkal se. Harry na něj zíral pohledem nyní již zcela bez emocí. Draco se zhluboka nadechl. ,,No tak uvažuj. Tohle všechno… proč myslíš, že to dělám?“ opět nic. Dracovi došla trpělivost. ,,Pro nás ty idiote! Chci začít s čistým štítem, bez problémů.“ Harry se vzpamatoval. ,,Nebo chceš mít svůj klidný život?“ opáčil jedovatě.
Draco vyprsknul zpět obsah skleničky s pitím, kterou po celou dobu jejich rozhovoru převaloval v prstech a před chvílí se odhodlal napít. ,,S tebou.“ vychrlil rychle sotva srozumitelně. Nebelvír si to přebral po svém. ,,Jasně se mnou nikdy nebudeš mít klid.“ zamumlal poraženecky. Náhle jej osvítilo poznání. S nevyřčenou otázkou či pochopil správně pohlédl na blonďáka. ,,Samozřejmně.“ přisvědčil onen ihned. Tohle mu vážně nešlo. Odložil skleničku a uchopil nebelvírovu tvář. ,,Pitomče, po tom všem si neumím svůj život bez tebe představit.“ prohlásil nečekajíc na další slova Harryho vášnivě políbil.
Hermiona se za tím horlivě snažila přesvědčit agenty ze jména jistou nedůvěřivou agentku k tomu, že chtít získat exponáty kouzelnické populace na pokusy není příliš dobrý nápad. Prosila i logicky argumentovala. Začala propadat zoufalství, když agentka ji neoblomně přesvědčovla, že se jedná o poruchu a že ji pomohou.
,,Magie, není porucha.“ ohradil se Harry vcházející do místnosti se spokojeným výrazem. Než se stačila rozeběhnout hádka zarazil všechny Draco, který vešel zároveň s Harrym a měl právě tak dost času se rozhodnout, že už je třeba vše ukončit. Pro sebe. Pro Harryho. Tiše doufal, že se mu podařilo alespoň jednoho z agentů získat na svou stranu během jejich pobytu.
,,Máte pravdu v tom, že magie může být nebezpečná.“ pronesl vážně nezpouštěje pohled ze Scullyové. ,,Ale nebezpečí nepřichází z naší strany. My jsme celkem přátelští a pro váš svět neškodní….“ sám sobě se divil kde se v něm berou slova. Draco Malfoy přesvědčuje mudly o neškodnosti kouzelníků. ,,Ale mezi námi jeden jedinec a ten tak zcela neškodný není. Vlastně to není tak úplně člověk.“ dodal nyní nezpouštíc oči z Muldera. Zabralo to. Všimnul si živého zájmu.
Nebelvíři mlčky přihlíželi konzertu úskoků a manipulace. Harry nevěřil, že jeho přítel se hodlá vážně zbavit jejich nepřítele takovým způsobem.
,,… Má za sebou celou sektu podobně nebezpečných následovníků hodlajících ovládnout svět.“ podepřel blonďákova slova.
,,Tak co myslíte, bylo by pro vás zajímavé zajmout někoho takového, nebo raději budete zkoumat malé neškodné děti?“ otázal se Draco.
,,Vy tvrdíte, že ten dotyčný není člověk?“ otázal se Mulder na jedinou věc která jej zajímala.
,,Zajisté v něm moc lidského není.“ přisadila si Hermiona.
,,Dostanete pro co jste přišli, ale nikdo se nedozví nic o nás.“ zopakoval opět Draco svou podmínku, kterou vyřknul již první večer.
,,A vy nám budete důvěřovat, že se nevrátíme a nesebereme i vás?“ přihmouřila oči podezřívavě agentka.
,,Uzavřeme spolu neporušitelnou přísahu.“ oznámil klidně Draco. ,,Můžu s tebou na okamžik mluvit?“ naklonila se k němu Hermiona. Draco kývnul. ,,Omluvte nás.“ usmál se na agenty a společně zmizeli v ložnici. ,,Jsou to mudlové, neporušitelný slib na ně nebude účinkovat.“ namítla s obavou v hlase. Draco se vítězně zašklebil. ,,Grangerová, to víš ty, vím to i já a oni nemají možnost to zjistit.“ prohlásil se zmijozelskou jistotou. Mezi tím Harry agentům vysvětloval podmínky složení slibu. ,,A víte dobře, že určité nástroje na jeho dodržení máme.“ dokončil za něj Draco.
Agenti si vzali čas na rozmyšlenou což se báječně hodilo Dracovi. Mezi tím vymýšleli spolu s Hermionou a Harrym verzi „Neporušitelné přísahy pro mudly“. Hermiona ji měla ztvrdit pro to bylo na ní vymyslet efektní kouzlo.
Agenti po delší výměně názorů souhlasili, Scullyové se ani za mákl nelíbilo, že se má vystavit dobrovolně účinkům jakéhosi pochybného kouzla, ale Mulder ji přesvědčil s tím, že se nemá stejně čeho bát, když jsou to podle ní jen výmysly.
Chlapci se připravili na ceremoniál ve svátečních hábitech, aby celé situaci dodali na vážnosti. Draco se postavil o proti Scullyové a Harry svou ruku spojil s Mulderovou. Hermiona obřadně pronášela slova při kterých magie jiskřila ve vzduchu a stávala se přímo hmatatelnou. Po dokončení litanie ucítili agenti mravenčení šiřící se od rukou do celého těla. Zahřmělo a zablesklo se. ,,Tak myslím, že teď si můžeme promluvit o našem plánu.“ usmál se Draco, když se vše vrátilo do normálu.
Bylo jasné, že tři tedy jak Draco doufal čtyři, kouzelníci a dva byť ozbrojení mudlovští agenti se nemohou postavit kumpanyji smrtijedů byť podle posledních informací rozložené na atomy. Z toho důvodu měl Harry za úkol svolat původní BA nebo alespoň sehnat co nejvíc dobrovolníků bylo možné. Draco za tím získával posledního nejdůležitějšího člena plánu.
Všechno by bylo mnohem jednoduší, kdyby bylo možné přivolat mudlovské bezpečnostní složky jak navrhovali agenti, ale to po delší úvaze kouzelniká mládež zamítla. Nedalo se počítat ani s Bystrozory neboť nedoufali, že by se jim povedlo je přimět ke spolupráci. Draco ani nechtěl aby se o celé akci dozvěděl ředitel. Prostě jen parta odvážných dětí. Tak jak to měl Harry rád. Jen lidé na které se může spolehnout.
Akce byla naplánována na Neděli dopoledne. To podle Severusových slov bylo sídlo Temného pána jen minimálně chráněné neboť i národ kouzelnický speciálně staré rodiny ctili nedělní obědy co by společenskou tradici a příležitost být s rodinami.
Sešli se v nevalném počtu v Neděli ráno v Přeražené hůlce. Harry byl skoro dojatý, když viděl přátele, kteří opět stáli při jeho boku. Byla zde Weasleyovská skvadra, Neville s Lenkou, Creeve… Jen Cho Changová se odmítla zůčastnit a nechala se slyšet, že za to, že ji vyměnil za zmijozeláka ať si klidně Harry shoří v pekle. Studenti trochu znejistěli když do lokálu napochodoval i Severus. Ron chtěl říci nějakou urážku, ale zarazila jej Hermiona vražedným pohledem. Harry měl proslov na téma jak si váží jejich pomoci zatím co Draco poděkoval po svém a všem koupil rundu nejlepší whisky na kuráž. Agenti jen mlčky nechápavě hleděli na děti školou povinné s výrazi ve tvářích odhodlanými k boji. Kdyby věděli k čemu se vlastně schyluje dost možná by nebyli tak klidní.
Podle Severusových instrukcí se začali postupně přemísťovat. Lektvarista s Hermionou na víc ještě se stopaři v podobě agentů.
Na konec v uličce za lokálem zůstal jen Draco s Harrym.
,,Draco, já…“ Harry se snažil najít správná slova. Před ostatními byl jako pravý vůdce silný a klidný nic méně nyní měl před sebou dost možná poslední minuty se svou láskou. ,,Řekneš mi to po tom.“ nenechal jej domluvit Draco. Místo toho jej objal a políbil tím nejněžnějším polibkem jakého byl zchopen. Něžného a přeci plného vášně. Hovořícího za tisíc slov. Harry se od něj omráčeně odtáhnul. Již nebylo třeba slov. ,,Hodně štěstí.“ usmál se Draco a vtisknul mu do ruky malou plastovou krabičku. ,,Víš, že to se zbraněmi neumím.“ bránil se Harry, když si předmět prohlédl pozorněji. ,,To není tak docela zbraň.“ oznámil Draco.
Severus si kouzlem očistil pozvracenou polobotku jako následek Mulderova prvního asistovaného přemístění. Scullyová sice zelená nic méně statečně s nevolností bojující se svého kolegu snažila podpírat. V tichosti pod maskovacím kouzlem se vplížili do sídla Temného pána. Nenechali se rozhodit květinovými vzory na stěnách- následkem Voldemortova duševního stavu. Mladí kouzelníci sesílali omračovací kledby na každého kdo jim přišel do cesty. Přesně jak Severus předpokládal v sídle nebyla ani polovina věrných. Zůstal jen nejužší kruh. Bez věčích obtíží se probojovali do hlavního sálu.
Severus ze sebe odstranil maskovací kouzlo. Přemýšlel kam dal racionální úsudek, když se rozhodl pustit do boje s partou adolescentů. Nic méně ať tak či tak jeho práce zde dnes končila. Zrovna tak jako povinnost chránit Harryho. Když za ním před pár dny přišel Draco s jejich plánem bylo mu jasné, že se obejdou i bez něho a dával přednost tomu mít možnost přeci jen je chránit. Hermiona by mu to stejně neodpustila. Věnoval možná poslední pohled dívce po svém boku. ,,Sseverusssi, to se dělá chodit bez ohlášení?“ přivítal jej sykot jeho bývalého zaměstnavatele. ,,Víššš ty jeden, trochu se na tebe zlobím, ta kytička co jsi mi posledně přinesssl nebyla moc hodná…“ syčel dále Voldemort. Mulder se Scullyovou se prodrali mezi mladými kouzelníky, kteří je chránili. Toho magora museli vidět na vlastní oči. ,,Pravej Emzák!“ vydechnul užasle Mulder. K jeho smůle celkem hlasitě a tak nebylo divu, že lord Voldemort obrátil svůj rudý pohled jejich směrem. ,,Zase nějaký dáreček?“ otázal se radostně. ,,Dáreček bude z tebe.“ předstoupil před vraha svých nejdražších Harry, který se odmaskoval zrovna jako zbytek týmu. ,,Oh, jak milé překvapení na štěstí jsem na vás čekal.“ skoro dětsky se zaradoval Voldemort. Po jeho slovech skupinku obstoupilo asi třicet smrtijedů. V některých poznali i ty které již omráčili při příchodu. ,,Snad mi odpustíte to malé divadlo, ale nemohl jsem odolat, když se mi doneslo, že budu mít hosty.“ odpověděl na nevyřčenou otázku. ,,Do Přeražený hůlky by si měli pozvat deratizaci.“ ušklíbnul se Draco při pohledu na Pettigrewa, mu bylo jasné jak se informace dostala ven.
,,A mladý Malfoy, konečně se setkáváme osobně.“ lehce se uklonil Voldemort. ,,Váš otec bude mít zajisté radost.“ mile se usmál. ,,On ještě žije?“ ušklíbnul se Draco. Rozhodně se neposadí na zadek z hadího ksichtu a drahého předka. Máli to být jeho poslední hodinka ať stojí za to.
,,Ovšem, že žiju ty zmetku. Ale ty brzy nebudeš!“ vykřiknul od někud Lucius Malfoy. Draco se podíval tím směrem. ,,Pěkný sestřih, otče.“ neopomenul okomentovat Luciusovu holou lebku. Exblonďák napřáhnul hůlku k poslednímu kouzlu. ,,Expelliarmus!“ vyrazil mu ji Severus. Jako na povel se rozpoutala magická přestřelka mezi smrtijedy a studenty. Zapojili se do konce Mulder se Scullyovou, kteří několika výstřeli zneškodnili dva smrtijedy ti ostatní když si všimli, že ve hře jsou i jiné podivné zbraně před sebe vykouzlili štít od kterého se další kulky odrážely. Severus se vydal krýt záda Grangerové a Draca zanechal jeho osobní pomstě, doufajíc že se rozhodne správně.
,,Prokletá noc kdy z mého sémě vzešel tento bastard!“ lamentoval Lucius mající již opět svou hůlku. ,,Snad jsi nebral hodiny dramatu, otče?“ otázal se posměšně Draco odvracející kledbu. Lucius jeho poznámku ignoroval. ,,Ale vše se dá napravit“ konstatoval vysílajíc další smrtelnou kledbu. Draco se jí jen tak tak vyhnul. Pod náporem dalšího kouzla odletěl na příč sálem. Hůlka mu vypadla z rukou. Lucius k němu došel pomalou chůzí lovce chystajícího se ukončit život své kořisti.
,,Crucio!“ zašeptal hlasem zdrsnělým zlobou. Draco by přísahal, že mu v křeči prasklo několik obratlů. Nevydal však ani hlásku. Rozhodnutý alespoň jednou v životě tomu sadistickému monstru čelit jako pravý muž. Lucius si vychutával pocit moci ačkoliv Dracovo mlčení mu kazilo požitek. ,,Snad si někde po cestě nezískal odvahu, ty ubožáku?“ otázal se posměšně přerušíc kouzlo, aby mohl ležícího chlapce nakopnout do žeber. Sehnul se k němu propalujíc jej nenávistným pohledem. ,,Uvidíme jak budeš statečný až náš pán rozpáře tu tvou děvku.“ procedil. Draco mu v odpověď plivnul krev nahromaděnou v ústech do obličeje. Lucius si znechuceně otřel tvář. Další kopanec. Draco se ztočil do klubíčka ve snaze ochránit už tak poničené vnitřní orgány. Pohledem se snažil v místnosti vyhledat Harryho. Chtěl vědět, musel vědět, že jeho přítel bude v pořádku. Místo Harryho však uviděl něco jiného. Ignorující nepřestávající dávku kopanců se soustředil na Muldera. Jejich pohledy se spojily. ,,Draco chytej!“ zvolal agent jednou rukou srážíc k zemi útočícího smrtijeda. Dracova noha se vymrštila a nakopnul svého otce s nezvyklou silou do kolene. Lucius zavrávoral, to poskytlo Dracovi dostatečný čas zvednout se ze země a zmocnit se zbraně, kterou mu Mulder poslal. Odjistil ji a namířil přímo na Luciuse. Ten se jen opovržlivě ušklíbnul. ,,Na to nemáš dost kuráže, ty chudáku.“ prohlásil hledíc Dracovi do očí. Mladík mu nenávistný pohled opětoval. ,,No tak, dělej. Dokaž, že si mne hoden. Jednou ve svém nicotném životě dokaž, že jsi Malfoy.“ provokoval jej Lucius. Draco se připravil k výstřelu. ,,Za to mi nestojíš.“ prohlásil náhle s klidem. Než stačil Lucius zareagovat Draco protočil zbraň v ruce a vší silou pažbou udeřil svého otce do hlavy. Lebka čistokrevného kouzelníka nevydržela a Lucius Malfoy se sesunul v mdlobách k zemi. Draco rychle zkontroloval bojiště. Jeho spolužáci se statečně bránili a vypadalo to, že by mohli sdnad i zvítězit. U prostřed vší vřavy stála osoba, která jej zajímala nejvíce. Harry s Voldemortem kolem sebe kroužili vzájemně hodnotíc protivníkovi síli. Dost možná byl Lord Voldemort šílenec momentálně postrádající i zbytky rozumu. Stále ještě však byl nejmocnějším černokněžníkem na planetě. A to že byl ještě na víc stále nesmrtelný Harrymu situaci nijak neulehčovalo. ,,Je na čassse, mladý Pottere. Měl jsi možnost ssse ke mě připojit, ty jsi však ssstále tak tvrdohlaví…“ nesouhlasně zasyčel tváříc se skoro nešťastně. ,,Řekni mi proč sse stále zassstáváš mudlů, vždyť i tobě tolik ublížili. Připoj ssse ke mě a ssspolu jim budeme vládnout.“ lákal jej medovým hlasem. ,,Ani náhodou.“ ušklíbnu se Harry. ,,Jak myssslíš.“ Jedno neverbální kouzlo a Harry se ocitnul neozbrojený proti nejmocnějšímu černokněžníkovi. V několika okamžicích zalitoval, že více netrénoval. Život mu příslovečně přeběhnul před očima. Nebyl to zábavný pohled. Upřímě řečeno až na poslední rok ztrávený s Dracem, jeho život za moc nestál. Nebylo by tak úplně čeho litovat. ,Draco´ jeho poslední myšlenka se upnula na blonďatého boha. Litoval, že už spolu neprožijí další noc o společných prázdninách nemluvě. Zklamal ho. Zklamal je všechny. Své přátele nechá na pospas zrůdě. Zklamal své rodiče i Siriuse, kteří se za něj obětovali. Ale nejvíce Draca. ,Draco´opět se vrátil k jejich poslednímu polibku. Náhle jej něco napadlo. Nenápadně sáhnul do kapsy bundy. Bylo to tam. ,,Víš proč se tolik zastávám mudlů?“ hrál nyní o čas. ,,Jsou skvělí, mají spoustu úžasných vynálezů.“ nepřestával mluvit. Věděl, že dokud bude mluvit Voldemort ho nezabije. ,,To všššechno dokáže magie překonat.“ oponoval mu černokněžník. ,,Jsou podřadní, bezcení… slabí… jmenuj mi jedinou užitečnou věc… “ vyzval jej Voldemort. ,,Třeba taser.“ ušklíbnul se Harry. ,,Co to je za nesmysssl?“ otázal se Temný pán. Harry proti němu namířil specialně upravenou plastovou věc, kterou dostal od Draca. Sladce se usmál. ,,Napadá mě další skvělý mudlovský vynález…“ ,,Jako tahle hloupá hračka?“ otázal se opovržlivě Voldemort. ,,Ne lepší. Elektřina.“ s posledním slovem zmáčknul spoušť paralyzéru modlíc se ke všem bohům, že udělal přesně jak mu to Draco vysvětlil. Udělal. O proti hrudi černokněžníka vyletěl z krabičky pár bodců, které se zabodly přímo do masa. Následoval salva proudu. Ochromený Lord Voldemort se sesunul k zemi. ,,Jo Tome, elektřina to je prevít.“ zubil se Harry zpouštějíc nové a nové dávky proudu do těla zmítajícího se u jeho nohou. ,,Za mé rodiče, za Siriuse…“ recitoval nepřestávajíc mačkat zpoušť. Nejspíš by nebohého Tomika dočista usmažil kdyby se vedle něj neobjevil Draco. Kulhající, svírající si naražená žebra však i přes to vyzařující impozantnost. ,,Nech ho být, už patří agentům.“ jemně vzal Harrymu z rukou paralyzér. ,,Ale on…“ zuřil Harry. Draco mu setřel něžně slzu razící si cestu po tváři. ,,My přece nejsme vrazi.“ prohlásil a volnou rukou si přitisknul nebelvíra do náruče sevřel čelist, aby nezasténal bolestí když k jeho rozdrceným žebrům narazilo druhé tělo.
Severus, který právě vyrovnal letité účty se zrádným exzáškodníkem potěšeně pozoroval celou scénu. Udělal dobře, když se rozhodnul přijmout Draca pod svou ochranu. Stal se z něj čestný mladý muž vyznávající správné hodnoty. Tolik podobný tomu jakým si přál kdysi být on sám. Náhle se zamračil. K objímající se dvojici se řítila rozzuřená Bellatrix. ,,Co jste udělali mému Pánovi?“ ječela nepříčetně. ,,Za to zaplatíte!!“
Draco na ni znuděně pohlédl. ,,Víš co tetičko? Di do prdele.“ s posledním slovem namířil Harryho taser, který stále ještě držel v ruce a smrtijedka obdržela stejnou medicínu jako její Pán. ,,Stejně jsem jí nikdy neměl rád.“ ušklíbnul se na překvapeného Harryho.
Bylo dobojováno. Zbilí smrtijedi, kteří byli zchopní pohybu se vypařili. ,,Možná, že to bude práce pro Bystrozory.“ prohlásila Hermiona, která se připojila ke svým přátelům. ,,Slečno Grangerová, bojovala jste úžasně.“ složil ji předevšemi poklonu Severus a aby toho nebylo málo přitáhnul si dívku k vášnivému polibku. Pra nic si nedělal z uznalého hvízdání dvojčat Weasleyových ani nesouhlasného mručení jejich mladšího bratra. Všechno už bylo jedno a v konečném výsledku jaksi nepodstatné.
,,Zvu vás všechny na panáka.“ zakřičel Draco. Tedy zakřičel by nerozkašlat se a nevyplivnout chuchvalec krve. ,,Tak na to si počkáš, lásko. Teď tak na panáka kostirostu.“ napomenul jej Harry. ,,Ó ne.“ zaúpěl blonďák. ,,Jakou má cenu zachránit svět, když se po tom člověk ani nemůže ožrat.“ pronesl teatrálně. Možná by mu to bylo i uvěřeno kdyby se z vypětím všech sil neopíral o svého partnera.
Když se o dva dny později probudil na marodce zažil zvláštní pocit dejavu. Byl najednou tam kde to všechno začalo. Nebýt tehdy Harryho, který jej sem dopravil kdo ví jakým směrem by se jeho cesta ubírala. Ze zamyělení ho vyrušil již tak důvěrně známý hlas. ,,Už bylo na čase, Šípková růženko.“ přivítal jej s úsměvem nebelvír. Draco se mile usmál v zápětí však úsměv zaměnil za obvyklý křivý škleb. To když slyšel další hlas. ,,Chyběl jsi nám na oslavné párty.“ šťouchnul jej do ramene Ron Weasley. ,Bude to ještě dlouhá cesta naučit se žít s nebelvíry, ale co bych pro Harryho neudělal.´pomyslel si. ,,Doufám, že jste mi nevychlastali všechnu skotskou.“ ušklíbnul se na zrzka.
O několik tisíc kilometrů dál na tajné základně FBI ležel připoutaný opijáty zdrogovaný subjekt číslo 45 dříve také znám jako Lord Voldemort.
Za skleněnou zábranou jej pozorovala pyšná agentka Scullyová, která si střídavě prohlížela svůj nový odznak. Za dopadení mimozemšťana a předání ho živého k dalšímu zkoumání si oba i s Mulderem vysloužili povýšení. Plus neutuchající důvěru jejich nadřízených, kteří ji pochválili za to jak dobrý má vliv na zatrvrzelého agenta. ,,Myslíš, že je bezpečné ho tu nechat?“ promluvil ji za zády její kolega. Agentka se opřela o jeho hruď. ,,Nemusíš se bát, oni nedopustí aby se probral.“
,,A jeho přívrženci?“ otázal se opět Mulder. ,,Ti které jsme našli na místě jsou jako zvlášť nebezpeční o patro níž rovněž pod prášky.“ ubezpečila jej. ,,Speciální tým lékařů zkoumá jejich mozkové aktivity a snaží se příjít na cokoliv neobvyklého.“ osvětlila. ,,Takže už nebude nutné chytit Harryho a jeho kamarády?“ odtušil Mulder.
,,Jakého Harryho?“ zeptala se s předstíranou nevinností agentka.
Za skleněnou zábranou jej pozorovala pyšná agentka Scullyová, která si střídavě prohlížela svůj nový odznak. Za dopadení mimozemšťana a předání ho živého k dalšímu zkoumání si oba i s Mulderem vysloužili povýšení. Plus neutuchající důvěru jejich nadřízených, kteří ji pochválili za to jak dobrý má vliv na zatrvrzelého agenta. ,,Myslíš, že je bezpečné ho tu nechat?“ promluvil ji za zády její kolega. Agentka se opřela o jeho hruď. ,,Nemusíš se bát, oni nedopustí aby se probral.“
,,A jeho přívrženci?“ otázal se opět Mulder. ,,Ti které jsme našli na místě jsou jako zvlášť nebezpeční o patro níž rovněž pod prášky.“ ubezpečila jej. ,,Speciální tým lékařů zkoumá jejich mozkové aktivity a snaží se příjít na cokoliv neobvyklého.“ osvětlila. ,,Takže už nebude nutné chytit Harryho a jeho kamarády?“ odtušil Mulder.
,,Jakého Harryho?“ zeptala se s předstíranou nevinností agentka.
Snadný život 